Emil Lupač

O mistrovi

Emil Lupač se narodil v roce 1935 v Horní Myslové nedaleko Telče. Už ve školních letech úspěšně hrál na housle a klarinet a vztah k hudbě ho přivedl do Lubů u Chebu, kde se vyučil na houslařské škole u mistrů Josefa Vávry, Josefa Pötzla a Jiřího Mrkvičky. Pro mimořádný talent byl vybrán do dvouleté nástavbové školy, kde ho Josef Pötzl zasvěcoval do tajemství individuální stavby nástrojů. Po vojenské službě, během níž hrál v armádní dechové hudbě, pracoval v závodě Cremona a absolvoval čtyřletý kurz pro budoucí mistry houslaře pod vedením Josefa Vávry a Wilibalda Wilfera.

Od roku 1972 pracuje samostatně ve vlastním ateliéru a za svůj život postavil přes 400 mistrovských houslí, viol a violoncell podle vlastního modelu, vycházejícího z nástrojů Stradivariho a Guarneriho. V 80. letech dvakrát vedl kurzy mistrovské školy, kde vychoval řadu dnešních mistrů, a v letech 1989–1993 byl mistrem odborného výcviku na houslařské škole v Lubech.

Získal diplomy na soutěžích Henryka Wieniawského v Poznani (1962, 1967, 1977, 1981), v Itálii (1976, 1979) a v USA (1978) a dvakrát byl porotcem mezinárodní soutěže v Hradci Králové. Členem Kruhu umělců houslařů je od roku 1975 a v roce 1985 byl jmenován expertem Národní sbírky hudebních nástrojů. Dnes pracuje v ateliéru se svým zetěm Tomášem Skálou.